V průběhu srpnu, před začátkem školního roku, mi bylo nabídnuto, zda bych nechtěl učit na základní škole u nás v Šumicích. Kývl jsem, protože jsem měl být taková záloha. Byli totiž osloveni další dva učitelé a jeden z nich to nakonec vzal.

Teď o víkendu mi přišla SMS od ředitele školy, zda bych se nemohl v pondělí zastavit. Říkal jsem si, že to bude pravděpodobně nějaká jiná záležitost. Ale opak byl pravdou. Dozvěděl jsem se, že zmíněný učitel, který od 1. září vyučuje výpočetní techniku, odchází. Prý uspěl ve výběrovém řízení na velmi zajímavou pozici.

Během pár okamžiků jsem tedy udělal důležité rozhodnutí a již od zítřka se ze mě stává učitel informatiky na základní škole. Takže mazec! :-) Budu učit pátou až devátou třídu. Vždy v úterý a ve středu dopoledne.

Mám z toho tak trochu smíšené pocity. Vždy jsem chtěl učit děti/lidi a předávat jim něco, co jsem se naučil (jestli jsem se teda něco vůbec naučil :-). Na druhou stranu mi to možná bude trošilinku komplikovat mé záměry a aktivity v Kreativce. Ale já to zvládnu! Beru to jako výzvu. Co mě nezabije, to mě posilní.

Tento post píšu proto, abych se od vás dozvěděl rady a tipy - jak žáky zábavně učit? Jaký přístup zaujmout? Už mám představu o tom, jak chci výuku vést. Ale ptám se ostatních, protože každý jsme si minimálně prošli základní a střední školou a odnesli jsme si příjemné i nepříjemné zážitky s vyučujícími. Někoho jsme měli rádi, druhého jsme zase nenáviděli. Ale proč?

Předem díky za každou reakci ;-)

Permalink | Leave a comment  »

Minulý víkend představili Coldplay na německém festivalu Rock Am Ring v Norimberku 6 nových songů z chystaného alba.

Jako jejich velký fanoušek se s vámi nemůžu nepodělit o tuto skvělou muziku a už se moc těším na studiové verze :-)

Bude to super nářez!

Permalink | Leave a comment  »

Díky kamarádovi, který na mě upozornil na Obchodní Akademii v Uherském Hradišti, jsem měl minulý týden možnost přednášet studentům 2.A o své dosavadní cestě, úspěších i neúspěších.

Když jsem se před časem dozvěděl o tom, že můj kamarád vyprávěl o mně a o Kreativce jednomu z učitelů, kteří připravují besedy s bývalými studenty, měl jsem smíšené pocity. Netušil jsem, čím bych mohl přispět a co bych měl žákům říci! Zatím jsem přece nic moc nedokázal. Snažím se a pracuju stejně jako ostatní.

Jenže, postupně jsem byl víc a víc rád, že něco takového udělal. Co mě nezabije, to mě posilní. A tohlo byla výzva! Proč to tedy nezkusit? Tak jsem si začal třídit myšlenky a nápady, přemýšlet, co zmínit a co podtrhnout. Zesumarizoval jsem si tak mé dosavadní pracovní čtvrtstoletí do 90 slidů. Krátkých a výstižných.

Když se přiblížil dlouho očekávaný den - středa 4. 5. 2011 - byl jsem nervózní. A kdy by taky nebyl? Rozechvělý, ale naspeedovaný Gary Vaynerchuckem a připravený jako Larry Lessig jsem předstoupil před necelou třicítku studentů a učitelů a začal vyprávět...

Nutno říci, že to nakonec bavilo nejenom mě, ale taky studenty a učitele. Což je ten nejlepší výsledek, jaký jsem si mohl přát!

Byla to parádní zkušenost a rád si něco takového ještě zopakuji. Přiblížím se tak ke splnění svého dalšího snu - přednášet na SŠ/VŠ :-)

Permalink | Leave a comment  »

Nedávno jsme v rámci Kreativky spustili náš další projekt. Jedná se o Facebook Shop Trikofór. Což je taková naše hračka :-)

V tu chvíli bylo na zdi celkem 34 soutěžních textů a počítadlo fanoušků zobrazovalo přibližně 640 lidí, což jsme nečekali. Určitou zajímavostí je, že noví fans přibývali i potom. Dnes ráno v 7.00 hodin je na kontě 738 fanoušků, což je paráda.

Je nutno zmínit další unikum. Poprvé jsme i s kolegou natočili krátký video vzkaz - vyjádření k pozastavení soutěže Triko ZDARMA!. Myslím si, že je to nanejvýš vhodné ukázat fanouškům lidskou tvář a taky to, že za projektem někdo stojí. Prostě jít s kůží na trh. Stejně jako teď a tady v tomhle text :-)

Možná se ptáte, proč jsme soutěž předčasně utnuli, když měla takový ohlas? Trošku jsme se možná zalekli nákladů, které bychom museli vynaložit na výrobu několika desítek (možná stovek) triček. A to nejenom finančních, ale také časových. Protože každé tričko je vyráběno ručně a je mu věnována individuální péče. Pravděpodobně jsme udělali chybu a nastavili příliš nízkou laťku 50 lajků. Každopádně jsme získali novou zkušenost a ověřili si, že to na Facebooku "funguje" :-)

Výsledkem soutěže je, že jsme téměř ztrojnásobili počet fanoušků a zvýšili povědomí o značce Trikofór. To vše za necelé dva dny. Uff.

Staňte se i vy fanoušky Trikofóru :-) Budeme fórovat společně!

Pavel Horalík

Permalink | Leave a comment  »

Díky dnešnímu rannímu videocastu Tomáše Hajzlera a Petra Máry jsem se mrknul na přednášku s Františkou Garlíkovou z loňského TEDx v Praze. To mi připomnělo fotografie starého Zlína, které jsem před nedávnem obdržel od bývalé kolegyně. Fotky jsou jednoduše úžasné a musím je tady sdílet :-)

See the full gallery on Posterous

Permalink | Leave a comment  »

Minulý rok jsme na Vsetíně ztratili všichni naše barcampové panictví a panenství. A nutno říct, že poprvé to bylo prostě nezapomenutelné. Přesto druhý vsetínský barcamp dostál svému jménu a nabídl to, co jsme si všichni přáli - kvalitní lidi, obsah, organizaci i networking a zábavu.

Za rok se česká barcampová scéna výrazně proměnila. Barcamp Vsetín 2010 totiž zapůsobil jako správný katalizátor a spustil vlnu pořádání stejnojmenných akcí také v Brně, Praze a Ostravě. Letos se kolečko vrátilo zpět na Valachy a nejenom já jsem ho s nadšením vyhlížel. Vsetín si prostě získal jméno. Proto jsem se zvědavostí očekával, jak se Michalovi a jeho týmu podaří dostát svému renomé a posunout barcampovou laťku zase o něco výš.

A bylo se na co dívat

Dopředu jsem nevěděl, kterou přednášku chci vidět. Spíše jsem se rozhodoval až na posledních chvíli a na základě doporučení ostatních. Mnoho zajímavých prezentací se totiž navzájem krylo. Takže budu doufat, že všechno, co jsem propásnul, zaznamenaly všudypřítomné kamery a jejich záznamy si později na Vimeu v klidu a pokoji pustím.

Olga Biernátová: Change your image!

Olga mě osobně velmi příjemně překvapila a hlavně zaujala! Její přednášku jsem si jako jedinou zapisoval a odnesl jsem si dost důležitých poznatků a tipů, jak na Facebooku komunikovat a čím upoutat pozornost. Ačkoliv se prezentace vztahovala na komunikaci knihovny, lze mnoho pravidel využít i pro jiné obory.

Václav Stoupa: Zahoďte business plán, objevte business model!

Vaškova přednáška u mě trošku zapadla. Nelíbilo se mi pouštění anglických audio záznamů a občas nevýrazný projev. Ale nutno říct, že jsem získal hromadu nových zdrojů a především se mi líbil příklad zpracování business canvas modelu na Slevomatu.

Jiří Koutný: Start-up (skoro) zadarmo - jaké ná stroje/služby budete pro svůj start-up potřebovat a kolik vás to bude stát.

Všeobjímající název prezentace Jirky Koutného, který hovořil z praxe o tom, jak využívá různých nástrojů pro chod jeho Colabimu a kolik jsou měsíční náklady začínajícího start-upu na české půdě.

Hospody a restarace nestíhaly

Po dopoledním bloku následovala přestávka na oběd. A stejně jako minulý rok, i letos se ukázalo, že vsetínské hospůdky a restaurace nejsou na nápor geeků připraveny. Všude bylo plno. Když ne, nestíhal kuchař a obsluha. Hlasů na Twitteru s podobnými problémy přibývalo. Takže jeho síla zafungovala a odpolední část se nakonec o 30 minut posunula.

David Šmehlík: Jak vytvořit úspěšnou FB aplikaci.

Promyšlený tah Davida Šměhlíka zaujmout zelenou hlavou určitě vyšel. Přednáška o budování Facebook aplikací byla poutavá a David mě bavil. Přesto jsem na přednášce nevydržel až do konce.

Robert Němec: Proč odmítat klienty a jak se na tom dá vydělat.

Na Roberta Němce jsem byl zvědavý. Právě kvůli jeho přednášce jsem opustil prezentaci Davida Šmehlíka. A myslím, že jsem neudělal vůbec špatně. S odmítáním klientů mám totiž já sám veliký problém! Líbilo se mi srovnání vztahu muže a ženy s fungováním klienta a agentury. Obě strany musí dát do vztahu stejně. Pokud je tomu jinak, je to špatně a dřív nebo později to skončí.

Adam Zbiejczuk: Social media monitoring a analýza.

Adamovu prezentaci jsem nechytil hned od začátku. Ale jak jsem dopředu předpokládal, točila se především kolem Ataxo Social Insideru a jeho funkcí. Zazněly také přesné částky za jeho měsíční užívání.

Tomáš Čupr: Slevomat - radosti, starosti a lekce za 12 měsíců existence.

Pro mě osobně asi nejlepší přednáška letošního barcampu. Tomáš Čupr mluvil otevřeně o spuštění a rozjezdu Slevomatu a jeho současné situaci. Celá slevomatí story je pro mne ukázkou toho, že i v našem malém českém rybníčku lze také dnes vybudovat úspěšný projekt, který vyvolá zájem masy. A v tom je ta síla - to kouzlo! Že je to služba pro každého z nás.

Martin Hassman: Propagujte na Foursquare vaši značku.

Do tajů geolokační služby Foursquare nás na několik okamžiků ponořil Martin Hassman, jehož přednáška byla zaměřená na brandy a možnosti firemních účtů. Dozvěděli jsme se, jak Foursquare využívají některé české podniky a jak ho můžeme využít také my. Martin prozradil počet českých uživatelů této služby. Mám pocit, že to bylo kolem 3 000. Ale nejsem si úplně jistý, tak mě případně opravte v komentářích! Díky.

Odpolední blok skončil v sedm hodin večer. Od 20.00 pak byla na programu Slevomat afterparty v klubu Tři Opice, kam jsem se už já, nadmíru vyčerpaný a unavený, nedostavil a otevřený bar jsem přenechal jiným :-) Z několika nočních tweetů (1, 2, 3) jsem nabyl dojmu, že afterparty bylo to nejlepší zakončení, jaké si vsetínský Barcamp mohl přát.

Abych to tedy shrnul. Ačkoliv loňský barcamp byl nezapomenutelný a asi už žádný jiný nebude takový, je nutné říci, že i ten letošní byl skvělý. Skupina lidí kolem Michala Berga odvedla parádní práci a dopřála nám všem zúčastněným jedinečný geekovský zážitek, kterému se v české kotlině jen těžko konkuruje!

Díky moc vám všem, kteří jste včera na Vsetíně byli!

Pavel Horalík

See the full gallery on Posterous

Permalink | Leave a comment  »

Ať už při seznamování, zdravení nebo při pouhém přátelském gestu si podáváme ruce. Je to určitý historický význam příchodu v míru.

Už na základní škole nám vštěpovali do hlavy, jak správně podávat ruku. Princip "leklé ryby" se vryl do hlavy nám všem. Tehdy jsme si z toho dělali srandu a smáli se tomu. Dnes však mám pocit, že mnoho inteligentních a vzdělaných lidí, která znám a které potkávám, tenkrát na hodině chyběli.

Již několikrát jsem nad tím přemýšlel. A shledal jsem následující. Ono samotné podání rukou totiž o člověku vypoví často víc, než si sami uvědomujeme. Znám osoby, které vám podají ruku s jistým a pevným stiskem. Vím o těchto lidech, že jsou čestní, "s nohama na zemi" a "hrají fér". Naopak poznám persóny, o kterých si v mnohém nejsem úplně jistý. Vím, že se často cítí být víc než ostatní, dokážou vás bez mrknutí oka pomluvit a s radostí vás zesměšní. U tohoto typu lidí jsem zase vypozoroval opak. Jejich podání rukou není vždy správné. Často nenastaví celou dlaň, ale pouze část prstů nebo nestisknou ruku pevně. Není to vždycky "leklá ryba", ale dojem určitého odstupu a štítění se je tam cítit.

Vím, že se můj vzorec nedá aplikovat na všechny. Každý jsme jiný...

Přesto, podávejme ruce správně a vnímejme ostatní, jak je podávají oni :-) Hodí se to!

Pavel Horalík

Permalink | Leave a comment  »

Od 1.1.2011 makám ještě víc na sebe, než kdy předtím. Zkrátil jsem už tak zkrácený úvazek (práci na živnostenský list) u bývalého zaměstnavatele a věnuji se maximálně Kreativce! Vlastně, je to plnohodnotný full-time až max-time. Prostě od rána do večera.

Je to zvlášťní pocit, probouzet se každé ráno a nespěchat někam na čas. Třeba do práce. Nejsem sice žádný spáč, vstávám brzy, ale přesto nemusím dodržovat žádnou docházku a mít stresy, že zrovna dnes jsem zaspal nebo se z nějakého jiného důvodu opozdil. Do kanceláře můžu přijet kdykoliv a nikomu se nemusím zpovídat, kde jsem byl a proč jdu pozdě. To je v podstatě jedna ze změn, kterou si od 1.1. náramně užívám. Ale nejsou to pouze kladné stránky věci...

Především se musím otáčet. Setsakramensky otáčet! Protože, co si nevydělám, to nemám. Všechny peníze, co jsme doposud v Kreativce vydělali jsme investovali dál. Nikdy jsme si nevzali ani korunku. A doufám, že právě z toho budeme nyní těžit. Musíme využít naše schopnosti, možnosti a zařízení na maximum. Pokud se to podaří, budeme se vyvíjet dál a doufám, že budeme růst. Pokud se to nepodaří, skončíme a necháme se zaměstnat.

Pevně věřím v tu první variantu! Proto, rychle zase zpět do práce :-)

Permalink | Leave a comment  »

Už zítra se konečně uskuteční první ustavující zasedání zastupitelstva naší malé obce Šumice. A jelikož jsem byl zvolen mezi 15 členný sbor, budu tam také já. A to nejenom zítra. Posedím si tam v průběhu dalších 4 let, kdy budu, údajně, rozhodovat o důležitých i méně důležitých věcech. Ale zase tak důležitý tam nebudu, aby to nevyznělo důležitě :-)

Když jsem se 16. října dozvěděl, že jsem získal dostatečné množství hlasů, byl jsem happy. Přece jenom, člověk kandiduje proto, aby byl zvolen. Ať si říká, kdo chce, co chce, je to tak. Začal jsem proto přemýšlet, jak lidem vrátit onu důvěru, kterou do mě skrze volby vložili. Napadlo mě proto následující.

V dnešní době, kdy díky internetu není problém dát celému světu během pár okamžiků vědět, co se kde přihodilo, mi přistála v mé hlavě jednoduchá idea. Co si takhle založit na síti jednoduchý blog, kam bych mohl psát všechny postřehy, perličky a především věcné a hodnotné informace o tom, jak to na zastupitelstvu chodí? Myslím, že se tyto informace k normálním občanům nedostávají, a pokud, tak jen velmi zřídka a v omezené míře. Naopak, možná až zbytečně pokroucené a neaktuální. Jasně, existuje výpis z jednání zastupitelstva. Ale to je tak vše, co si můžete přečíst.

S tímto nápadem jsem se svěřil kamarádovi, který je v sousedním městě už druhé volební období v zastupitelstvu a na rozdíl ode mne již získal určitou zkušenost a přehled o tom, jak na komunální úrovni věci fungují. Ten však přišel s důrazným NE! Prý, co se na zastupitelstvu upeče, to se tam musí také sníst! Jasně, to chápu. Na jednu stranu. Na druhou stranu si myslím, že tento orgán je volen lidmi a je zde pro lidi. Proto by měli vědět i o té sebemenší a zanedbatelné zprávě!

Tak jsem se rozhodl zeptat vás, zda byste z vašeho pohledu uvítali takový blog? Nežijete sice u nás v Šumicích, ale hodily by se vám ony informace a postřehy z vašeho města? Jak byste je vnímali?

Jsem přesvědčený o tom, že pokud se rozhodnu kladně, řada zastupitelů mě nebude mít ráda a možná získám nepřátele, kterým se to nebude líbit! Ale normální lidé si přece takové informace rádi přečtou. No ne?

Takže psát a získat nepřátele nebo být hodný zastupitel, který se zařadí do škatulky?
Co si o tom myslíte vy? Sdělte mi svůj názor v komentářích, prosím...

Díky

Permalink | Leave a comment  »

Dneska jsem si tak nějak uvědomil, jak moc je pro mne důležité políčko "hledat". Využívám ho snad všude. Pohodlně si přes hledání najdu kontakt v mém iPhonu, rychle naleznu ve schránce e-mail, který zrovna potřebuji, vyhledám osobu na Facebooku, se kterou jsem se už dlouho neviděl nebo zjistím potřebné informace k určitému tématu, pokud využiji vhodný vyhledávač.

Bezesporu je to dáno tím obrovským množstvím dat, která musíme dnes a denně vstřebávat. Vnímáme hromadu zpráv od rodinných příslušníků, přátel, kolegů, komunikujeme s lidmi přes e-mail, mobilní telefon, Facebook, Twitter, píšeme si zprávy přes IM, SMS, čteme články v novinách, magazínech, na zpravodajských serverech, blozích, posloucháme rádio nebo sledujeme televizi... No toho tedy je! A to jsem zapomněl další zdroje, které nás každý den atakují a nutí filtrovat jejich obsah.

A líp nebude. Naopak. Proto si myslím, že taková drobnůstka, jako je políčko "hledat", nám znatelně usnadňuje život a zkracuje čas, kdy pátráme po tom či onom. Proto si zaslouží pozornost a mých deset minut :-)

Permalink | Leave a comment  »

See the full gallery on Posterous

Permalink | Leave a comment  »

Permalink | Leave a comment  »

Posledních pár měsíců po sobě pozoruji příznaky podivné "choroby". Jak to říct. Prostě, musím pořád pracovat...

Permalink | Leave a comment  »

Permalink | Leave a comment  »

Dnes jsem zažil zvláštní premiéru. Poprvé v životě jsem překročil práh domova důchodců...

Permalink | Leave a comment  »

Permalink | Leave a comment  »

Permalink | Leave a comment  »

Po včerejší úvodní Desetiminutovce píšu další, další z řady mých "donucovacích" úvah a zážitků. Proč donucovacích? Přece proto, abych psal :-)

Dnes jsem měl po delší době nečekanou možnost speakoval. Naživo a face to face. A celkem to šlo, rozumněli jsme si, ale z velké části jsem v tom lehce plaval a necítil se jistý. Ono, to jsem se vlastně necítil nikdy. Přesto mě to vede k tomu, abych obnovil a zrealizoval jednu myšlenku - psát in English. Každodenně se snažím konzumovat anglický text - čtu anglické články o sociálních sítích, marketingu a PR. Ale to je jednosměrná komunikace. Moje zpětná vazba není...

Proto bych se chtěl pokusit a zkusit psát anglicky alespoň jednou týdně - na odborná témata - aby to byl pořádný nářez. Mám dokonce koupenou doménu Pavelhoralik.com a tam bych se mohl trošku vyřádit. No, uvidíme, jak to dopadne. Každopádně to bude chtít nějakého korektora, protože to bude ostuda :-) Ale co, já se zrovna neřídím heslem: "Kdo nic nedělá, nic nepokazí!"

Permalink | Leave a comment  »

Dnes píšu první z řady "Desetiminutovek", kterými bych se chtěl donutit pravidelně psát. Vidím to jako nezbytně nutné. Psaní totiž rozvíjí uvažování a třídí myšlenky do správných zásuvek. A to možná každý z nás potřebujeme. Tedy, já určitě :-)

Proto jsem se rozhodl, po 30 PROČ, ušít na sebe další bič. Každý den psát alespoň oněch deset minut na jakékoli téma - ať už volné, odborné, veselé či smutné. Prostě a jednoduše psát, psát, psát. Co z toho na konci každé desetiminutovky vyleze, to se nechám překvapit... Pokud se mi podaří ze sebe vyplodit něco kloudného a do určité míry také hodnotného, budu jen a jen rád.

A ještě poslední věc. Název "Desetiminutovky" mi připomněl základní školu a hodiny českého jazyka. To byl vždycky nervák. Proto, snad omluvíte případné chyby :-)

Dobrou noc

Permalink | Leave a comment  »